Proč musíme nosit brýle

Pokud oko nevykazuje žádnou vadu vidění, nazýváme ho EMETROPICKÝM. Oční čočka se vyklenuje a oplošťuje v závislosti na vzdálenosti pozorovaných předmětů, tvoří pomocí celého systému oka ostrý obraz na sítnici, odkud pomocí nervů předává informaci mozku.

Myopie (krátkozrakost)

se dá charakterizovat jako vada, kdy je oko fyziologicky příliš dlouhé.

Člověk vidí ostře na malou vzdálenost, ale neostře na dálku. Při pohledu do dálky se snaží mhouřit oči. Korigujeme ji mínusovými skly, které přivedou obraz opět na sítnici.

Hypermetropie (dalekozrakost)

se dá charakterizovat jako vada, kdy je oko fyziologicky příliš krátké.

Člověk vidí neostře jak na dálku, tak i na blízko. Někomu se podaří přece jenom zaostřit do dálky, ale pouze za cenu velké námahy a následné neadekvátní únavy. Korigujeme ji plusovými skly, které přivedou obraz opět na sítnici.

Presbyopie (vetchozrakost)

je přirozený proces stárnutí oka, týkající se každého z nás po čtyřicítce. Čočka začíná ztrácet svoji pružnost, nedostatečně se vyklenuje, čímž je akomodace velmi obtížná. Z toho vyplývá stále se zhoršující pohled na blízko. Korigujeme ji různými skly, v současné době jsou nejvýhodnější multifokální skla.

Astigmatismus

člověk trpící astigmatismem vidí neostře jak na blízko, tak i do dálky. Nevidí jasně kontrasty mezi horizontálními, vertikálními nebo sešikmenými řádky. Příčinou často bývá zakřivení rohovky, které není sferické, ale torické (normální rohovka má tvar kulové úseče. Při astigmatismu má však ve dvou osách na sebe kolmých rozdílné zakřivení a výsledkem je válcová plocha, která způsobuje zkreslení). Astigmatismus se může kombinovat s řadou dalších vad vidění, jako je myopie nebo hypermetropie.